První písemná zmínka o existenci osady, ležící 8km jihozápadně od Hradce Králové, pochází z roku 1436. Tohoto roku zastavil král Zikmund Libišany, odedávna majetek kláštera opatovického, jistému Zdeňkovi Švábovi z Chvalovic. Z roku 1437 pochází nepřímá zmínka o existenci Libišanské tvrze („Hradečtí vyjeli s velkú puškú k Libišanóm i nedobyvše Libišan, přijeli zase do Hradce“ – Profous). V roce 1465 obnovil král Jiří z Poděbrad zápis na Libišany Mikuláši Berkovi z Dubé. V letech 1470 – 77 patřila vesnice knížeti Jindřichovi Minsterberskému , v roce 1493 ji pak od Václava ze Zahrádky získal Vilém z Pernštejna. Tímto aktem se Libišany staly trvalou součástí pardubického, od roku 1560 komorního panství.
Z tvrze stávající uprostřed vsi zůstal jen nevelký pahorek se zbytky valů a příkopů v podobě nevýrazných terénních vln. Na pahorku stojí dnes malá zvonička, vystavěná v roce 1834. Tato skutečnost se odráží v symbolech, užitých v návrzích libišanského obecního znaku (zvonička, vyrůstající z kvádrované zdi s cimbuřím, dvěma klíčovými střílnami a okrouhlou branou). Císaře Zikmunda a současně dlouhodobou příslušnost Libišan ke komornímu panství připomíná černá orlice na zlatém praporci, coby derivát císařského znaku. Připomeňme, že tutéž orlici, ale ve stříbrném poli a často nakloněnou k pravému hornímu koutu štítu, nosil ve svém erbu také jeden ze zástavních majitelů osady, Václav ze Zahrádky. Dominantní modrá barva je obecně barvou vody a symbolizuje potok, protékající katastrem obce. Z návrhu znaku vychází také zjednodušený návrh obecní vlajky, respektující zásady a zvyklosti současné české vexilologické tvorby.
Miroslav J.V. Pavlů
heraldik
Zobrazit vyhledávací formulář »