Mikroregion pod Kunětickou horu leží v mírně zvlněné krajině v okolí Kunětické hory, která je dominantou zdejší krajiny. Počet obyvatel mikroregionu byl 8499 ( k 1.1.2003).
Svazek obcí pod Kunětickou horou vznikl v roce 2001. V současné době sdružuje 16 obcí: Borek, Bukovina nad Labem, Čeperka, Dříteč, Hrobice, Kunětice,Libišany, Němčice, Opatovice nad Labem, Podůlšany, Ráby, Srch, Staré Hradiště, Staré Ždánice, Stéblová a Újezd u Sezemic.
Historický vývoj území – zaměření 19. a 20. století
Nejvýznamnější změnou v 19. století bylo zrušení poddanství v roce 1848. Tím došlo i ke zrušení vrchnostenské správy, tedy panství. Byly zřízeny politické a soudní okresy a systém obecní samosprávy. Tyto změny se mimo jiné odrazily v budování a zdokonalování okresních silnic. Vazby obcí mezi sebou navzájem se totiž oproti předchozí době pozměnily.Obce začaly o sobě samy rozhodovat a hospodařit se svým majetkem. Tím roste v 19. století i význam návsi, které se obce snaží zvelebit, aby důstojně reprezentovaly.
Náves
Náves byla také centrem nejrůznějšího dění. Za hezkého počasí se tu scházeli sousedé na kus řeči a děti ke svým hrám. Když do vsi přijeli kejklíři, komedianti nebo medvědář, na návsi se odehrávala jejich vystoupení. Soustředilo se sem hlavní dění o masopustu, při vynášení smrti, stavění máje či dožínkách.Ponocný zde pravidelně vytruboval a obecní „policajt“tady po vybubnování začínal s oznamováním vyhlášek představenstva obce.
Ke konci 19. století obce své návsi často dláždily a ozdobovaly výsadbou stromů. Nejvýznamnějším prvkem návsi byly zvoničky, kapličky a ve 2. polovině 19. století hasičské zbrojnice.
Kapličky
V 19. století je období výstavby největšího počtu kaplí a kapliček. Oproti předchozím obdobím, kdy se stavěly v polích, na křižovatkách cest či u pramene, staví se uprostřed návsi.
Ozdobily centrum obce hlavně tam, kde nebyl kostel. Byly projevem zbožnosti a tvořily vznešený prvek návsi. Pohnutkou k mnoha stavbám a stavbičkám, které krášlí mikroregion, byla hluboká zbožnost tehdejších lidí.
Kříže
Velká zbožnost vedla i ke stavbě křížů : dřevěných, kamenných a od konce 19. století litinových. Kříže jsou často zastíněny korunami lip či jiných stromů, které u nich byly vysazeny. Společně tak kříže se stromy tvoří jeden z nejmalebnějších prvků vsi a venkovské krajiny. Po 19. století je charakteristické velké množství křížů umísťovaných do středu vsi. Kromě křížů zdobí některé vesnice dodnes sochy svatých.
Zvoničky
Některé návsi dodnes zdobí zvoničky, často i novodobé. Zvoničky byly postaveny nejen pro okrasu, ale hlavně , aby ohlašovaly požáry. Ohňový patent Marie Terezie vydaný v roce 1751 jejich stavbu přímo nařizoval. A to proto, aby se mohlo „ v tom ohňovém místě na zvon udeřit„ a ponocní „ aby hned na zvon šturmovali, alarm dělali, když by oheň zpozorovali“. Zvoničky se stavěli povětšinou dřevěné, ale místy i zděné.
Hasičské zbrojnice
S požáry a jejich zhoubnými následky souviselo i zakládání Dobrovolných hasičů. Ve vesnicích se také začaly objevovat další drobné stavby – požární zbrojnice. V roce 1880 bylo dokonce nařízeno, že ve všech obcích musí být zřízeny dobrovolné hasičské sbory.
Přívozy a mosty
Dnes už si ani příliš neuvědomujeme, že Labe bývalo dříve dosti velkou překážkou.Lidé se přes Labe museli dostat, protože chodívali na druhou stranu do kostela nebo do školy. Jediná šance, jak překonat širokou řeku byl přívoz, tedy prám s převozníkem, který převážel lidi z jednoho břehu na druhý. Velkou vymožeností se stala stavba mostů.
Voda
Krajina mikroregionu ještě na začátku 19. století vypadala dost jinak. Kolem vsí se rozlévaly velké plochy rybníků postavených ještě za dob Pernštejnů v 16. století, které byly teprve později proměněny v pole. Nad nimi létalo velké množství vodního ptactva.
Labe teklo ve svém původním korytě – ve velkých meandrech protékalo krajinou, vytvářelo slepá ramena a tůně. Na jeho březích rostly rostliny dnes již vzácné, vodou plavalo množství ryb. Stavěly se protipovodňové valy, které často nestačily, tak se v roce 1899 začalo uvažovat o regulaci toku Labe. Regulace probíhala od roku 1907, ale byla zároveň velkým zásahem do proměny krajiny – úpravou Labe se velice změnila tvářnost Polabin –„ zmizely romantické břehy se všemi poetickými zákoutími starého Labe „.
Školy
Velkou snahou všech obcí ke konci 19. století se stala výstavba vlastní školy, aby děti nemusely chodit do sousední vesnice.
